BLOG
Vítejte na našem blogu o digitální bezpečnosti!
V coaledu, z. ú., věříme, že informovanost je klíčem k bezpečnému a zodpovědnému užívání internetu. Proto jsme se rozhodli spustit nový blog, kde budeme sdílet užitečné tipy a informace v oblasti prevence a osvěty rizik v online prostředí.
Každé hlavní téma bude rozděleno na podtémata a rozpracováno v několika týdnech. Každý týden vám přineseme nový příspěvek, který vám pomůže snadno rozvíjet vaše digitální dovednosti a bezpečnostní povědomí. Naším cílem je vytvořit místo, kde najdete všechny důležité informace na jednom místě.
Sledujte náš blog a zůstaňte informováni o nejnovějších trendech a praktických radách v oblasti digitální gramotnosti a kyberbezpečnosti.
Informace na internetu – pravdivé i lživé
V dnešní digitální době je nesmírně důležité umět rozlišovat mezi pravdivými a nepravdivými informacemi na internetu. Šíření dezinformací a manipulativních zpráv je snadnější než kdykoliv předtím, což představuje významné riziko pro společnost. Kritické myšlení a schopnost ověřovat informace se stávají klíčovými dovednostmi. Kritické myšlení znamená nepodléhat prvnímu dojmu nebo obecnému mínění. Je třeba analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat informace, což snižuje riziko, že budeme přijímat povrchní informace nebo jednat na základě předsudků.
Pravdivé vs. nepravdivé informace
Jedním z hlavních problémů současnosti je, že pomluvy a nepravdy se mohou díky internetu rychle rozšířit k širokému publiku. Ne každý, kdo šíří informace, má čisté úmysly nebo se dokáže na věc dívat objektivně. Proto je důležité si od každé informace vytvořit odstup, připustit i odlišný pohled a informace si ověřit.
Mediální sdělení na internetu
Informace na internetu mohou mít různé cíle – od informování o aktuálních událostech, přes zábavu, až po snahu přesvědčit ostatní o určité pravdě. Mnohé weby šíří zprávy se smyšleným obsahem, které mají být zábavné, ale někteří lidé je mohou brát vážně. Je proto důležité číst nejen titulky, ale celý obsah článků.
Fakta vs. názory
Je klíčové rozlišovat mezi fakty a názory. Fakta informují o tom, co se stalo, kdy a jak se událost odehrála. Názory naopak vyjadřují osobní pohled na danou věc. Seriózní weby tato dvě odlišují, zatímco neseriózní často míchají fakta a názory dohromady, aby vyvolaly silné emoce.
V následujících týdnech se budeme věnovat jednotlivým aspektům tohoto tématu a naučíme vás, jak rozpoznat dezinformace, jak ověřovat důvěryhodnost zdrojů a jak se bránit manipulaci na internetu. Sledujte náš blog a staňte se digitálně informovanými uživateli internetu.
ZDROJE: O2 Chytrá škola, Hoax.cz, E-Bezpečí
Důvěryhodnost zpráv a jak je posoudit?
– Kdo může publikovat na internetu?
Internet je dostupný téměř každému a publikovat na něm může kdokoliv. Webové stránky, blogy a sociální sítě umožňují šíření informací zdarma nebo za nízké náklady. To znamená, že každé sdělení nemusí být pravdivé, i když je zveřejněné. Některé platformy se snaží kontrolovat a odstraňovat nepravdivý obsah, ale není možné zkontrolovat všechny příspěvky.
Jak posoudit důvěryhodnost mediálních sdělení?
Existuje několik kritérií, podle kterých lze posoudit důvěryhodnost článků a příspěvků:
- Autorství: Je článek podepsán konkrétní osobou? Pokud ne, je to podezřelé.
- Vlastnictví webu: Je dohledatelný vlastník webu? Anonymita může naznačovat nezištné úmysly.
- Zdroje: Obsahuje článek nebo příspěvek na soc. stránkách ověřené zdroje? Každá zpráva by měla mít odkazy na důvěryhodné zdroje (odkazy, linky, informace od odborníků).
- Bulvární titulky: Důležitost zprávy by neměla být zvyšována šokujícími titulky.
- Oddělení zpráv a komentářů: Faktické zprávy a názory by měly být jasně odděleny.
- Reklamy: Reklamní obsah by měl být jasně odlišen od redakčního obsahu.
Existují zdroje, které zkoumají důvěryhodnost jednotlivých médií.
Např. Veřejnoprávní zpravodajství:
ČT24 – www.ct24.cz
Český rozhlas – www.irozhlas.cz
ČTK – www.ceskenoviny.cz
Weby upozorňující na dezinformace:
Hoax.cz – www.hoax.cz
Manipulátoři.cz – www.manipulatori.cz
Hate Free – https://www.hatefree.cz/blo/hoaxy
Hodnocení médií:
Rating médií: Nadační fond nezávislé žurnalistiky – https://rating.nfnz.cz/
Databáze dezinformačních webů – https://www.konspiratori.sk/
Ověřování věrohodnosti obrázků: aplikace Images – https://images.google.cz
Ověřování pravdivosti videí, návod jak na to – http://www.factczech.cz/materials/18
ZDROJE: O2 Chytrá škola, Hoax.cz, E-Bezpečí
Co lidi vede k šířením nepravd a zavádějících zpráv? Deep fakes, co je to?
Proč někdo publikuje nepravdivé nebo zavádějící zprávy?
Motivace k šíření nepravdivých informací mohou být různé:
-
- Zisk z reklamy: Vysoká návštěvnost webu přináší vyšší příjmy z reklam.
- Politické zájmy: Dezinformace mohou ovlivnit veřejné mínění a politické volby.
- Osobní zviditelnění: Někteří lidé chtějí být zajímaví a dosáhnout širokého sdílení svých příspěvků.
https://www.nbcnews.com/tech/tech-news/creator-viral-tom-cruise-deepfakes-speaks-rcna356
Deep fakes
Deep fake je technologie umožňující realistickou úpravu videí, především tváří zobrazených osob. Tímto způsobem lze vytvořit videa, kde lidé říkají věci, které nikdy nepronesli, nebo jsou nahrazovány jejich obličeje. Deep fakes mohou být velmi věrohodné a představují etické a bezpečnostní riziko.
Jak zpozorovat podezřelý obsah?
Je důležité se vždy ptát:
-
- Kdo stojí za informací? Je to skutečná osoba?
- Má profil fotografie? Je nově založený nebo existuje řadu let?
- Šíří informace jen z jednoho či dvou zdrojů? Soustředí se na jedno téma?
- Jaký používá slovník? Odpovídá na dotazy?
Je stránka označena jako satirická?
Toto se samozřejmě netýká jen sociální sítě Facebook. Falešné profily jsou i na Twitteru nebo Instagramu. YouTube se také stává virálním prostředkem* pro šíření dezinformací.
Jak postupovat při zjištění nepravdivé informace?
Na sociálních sítích můžete diskutovat pod příspěvkem a sdílet své poznatky s ostatními. Můžete také příspěvek nahlásit správci nebo sociální síti. Pokud má web kontaktní údaje, kontaktujte autora. Rovněž můžete informovat projekty kontrolující fakta jako hoax.cz nebo manipulátoři.cz.
ZDROJE: O2 Chytrá škola, Hoax.cz, E-Bezpečí
V následujících týdnech se budeme věnovat jednotlivým aspektům tohoto tématu a naučíme vás, jak rozpoznat dezinformace, jak ověřovat důvěryhodnost zdrojů a jak se bránit manipulaci na internetu. Sledujte náš blog a staňte se digitálně gramotnými a informovanými uživateli internetu.
* virální obsah = jakýkoliv obsah (obrázek, video, text aj.), který se šíří online mezi uživateli, nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí.
Hoax – co je to?
Původ slova „hoax“
Slovo „hoax“ pochází z konce 18. století a je zkrácením anglického slova „hocus“, které znamená klamání. Jedná se o formu novinářské kachny, podvodu nebo žertu.
Druhy hoaxů:
- Poplašná zpráva: Manipuluje s pravdou nebo přímo lže.
- Kanadský žertík: Žert s těžko uvěřitelnou informací a fotomontáží.
- Smyšlená petice: Sbírá e-maily pro spamy.
- Prosba o pomoc: Emotivní příběhy žádající o peníze.
- Řetězový dopis štěstí: Využívá pověrčivost k šíření spamu.
- Podvodná výhra: Slíbí snadný zisk nebo lákavou cenu za registraci nebo peníze.
Šíření hoaxů
Hoaxy se šíří různými způsoby, jako jsou e-maily, sociální sítě, komentáře k článkům, komunikační programy nebo dezinformační weby. Cílem hoaxů je manipulace, přičemž v textu mohou být částečně použity pravdivé informace, ale jejich význam bývá zkreslen a doplněn zavádějícími komentáři. Hoaxy často působí na emoce a obsahují šokující informace.
Příklad hoaxu:
 |
„Pokud se ocitnete v situaci, kdy jste přinuceni násilníkem a musíte pod nátlakem vybrat peníze z bankomatu, zadejte svůj PIN opačně (např. místo 1234 zadejte 4321). Automat vám peníze vydá, ale zároveň přivolá policii. Tato informace byla nedávno vysílána v TV, ale využili ji jen 3 lidé, protože se o ní moc neví. Přepošlete ji co nejvíce lidem!“ |
Jak poznat hoax:
- Chybí zdroj a datum.
- Při přepadení je těžké si vzpomenout na PIN, natož ho napsat opačně.
- Pro banky je PIN zadaný odzadu chybný.
- „Přeposlat co nejvíce lidem“ – tlak na emoce, kterému byste neměli podléhat.
Další hoax:
|
„Nezapomeňte! Zítra začíná nové pravidlo Facebooku/Meta, které umožní používat vaše fotky. Vše, co jste kdy poslali, se od zítřka stane veřejné. Pokud nezveřejníte prohlášení, bude prakticky umožněno používání vašich fotografií a informací obsažených v profilu. Prohlášení: ‚Nedávám FACEBOOKU povolení sdílet cokoli z mých příspěvků, fotek, nebo informací obsažených v profilu bez mého písemného povolení nebo verbálního souhlasu.’“ |
I tohle je hoax, proč?
- Tím, že se registrujete, souhlasíte s pravidly služby.
- Naše připomínky je nezajímají.
- VŠE, CO ZVEŘEJNÍTE NA INTERNETU, MŮŽE BÝT KDYKOLIV A KÝMKOLIV ZNEUŽITO.
Jak se chránit před nepravdami:
- Nevěřte všemu, co se k vám dostane.
- Ověřujte informace z více zdrojů.
- Sledujte styl oficiálních médií a porovnávejte ho.
Jak zastavit hoax:
- Nelakujte a nesdílejte zprávy bez rozmyslu, dejte si čas na jejich ověření.
- Pokud si nejste jisti pravdivostí, nepřeposílejte je.
- Pokud nechcete ověřovat fakta, raději nic nerozesílejte dál.
ZDROJE: O2 Chytrá škola, Hoax.cz, E-Bezpečí
V následujících týdnech se budeme věnovat jednotlivým aspektům tohoto tématu a naučíme vás, jak rozpoznat dezinformace, jak ověřovat důvěryhodnost zdrojů a jak se bránit manipulaci na internetu. Sledujte náš blog a staňte se digitálně gramotnými a informovanými uživateli internetu.
Kdo věří a kdo šíří dezinformace?
Podle výzkumu Národního institutu SYRI a iRozhlasu, zpracovaného ve spolupráci s iRozhlasem, je v české společnosti asi 6 % silných příznivců konspirací. Studie rozdělila českou společnost do několika skupin: výrazní a slabí příznivci (kteří dezinformace podporují), odpůrci (kteří je odmítají) a apatičtí jedinci, kteří se o společenské dění nezajímají. Další podrobnosti o výzkumu najdete zde.
Senioři a děti – nejohroženější skupiny
Výzkumníci z Princetonu a New York University zjistili (článek zde), že senioři a děti jsou nejvíce ohroženými skupinami ve světě dezinformací. Důvodem je jejich menší digitální a mediální gramotnost. Senioři navíc často zaostávají ve vzdělání a děti se teprve vzdělávat začínají. Naopak vysokoškoláci v aktivním věku a lidé žijící ve velkých městech jsou vůči dezinformacím odolnější.
Kdo šíří dezinformace?
Výzkum STEM (https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-vyzkum-stem-sireni-dezinformaci-retezove-maily_2007021433_vtk) identifikoval tři hlavní skupiny šiřitelů dezinformací:
Autoři – Ti, kteří dezinformace aktivně vytvářejí (méně než 1 % populace).
Šiřitelé – Osoby, které dezinformace sdílejí a přeposílají alespoň jednou měsíčně (5 % obyvatel).
Hledači – Ti, kteří se o dezinformace aktivně zajímají, ale nepřeposílají je dál (10 % obyvatel).
Studie Prague Security Studies Institute (PSSI) zkoumá také motivace šiřitelů dezinformací, které zahrnují vlastní přesvědčení, finanční zisk a míru, jak moc šířenému obsahu sami věří.
Více informací najdete na Fakescape.cz.
Bezpečnostní tipy pro seniory
V dnešní době, kdy se kybernetické útoky stávají stále častějšími a nebezpečí na silnicích roste, je důležité být dobře informovaný a připravený. Proto jsme se rozhodli přinést vám shrnutí klíčových bodů z přednášky por. Mgr. Lenky Vilímkové z Policie České republiky na téma „Internetové a osobní bezpečí pro seniory“. Tento článek je určen nejen pro seniory, ale také pro jejich rodinné příslušníky, kteří mohou pomoci šířit osvětu a zajistit bezpečí svých blízkých. Přečtěte si naše doporučení a zjistěte, jak se chránit před kybernetickými hrozbami a jak zvýšit svou bezpečnost na silnicích.
Doporučení pro bezpečnou jízdu:
1. Zdravotní prohlídka: Je nezbytné, aby zdravotní prohlídka odpovídala skutečnému zdravotnímu stavu seniora. Pravidelné kontroly mohou odhalit problémy, které by mohly ovlivnit bezpečnost při řízení.
2. Fyzická kondice: Dobrá fyzická kondice a dostatek odpočinku jsou klíčové pro bezpečnou jízdu. Unavený řidič či cyklista by mohl být nebezpečný jako opilý řidič.
3. Znalost pravidel silničního provozu: Doporučuje se pravidelně si osvěžovat pravidla silničního provozu. Online testy na https://etesty2.mdcr.cz/test/testexam/16 mohou být užitečné.
4. Aktualizace Zákona 361: Každý řidič by měl být obeznámen s aktuálními změnami v zákoně 361.
5. Jízda na kole: Cyklisté ve věku 10+ nemají jezdit po chodníku a musí respektovat pravidla silničního provozu.
6. Přechody pro chodce: Chodci by měli být obezřetní a řidiči ohleduplní. Pro chodce neexistuje absolutní právo na přechodu.
7. Používání elektrokol: Elektrokola by měla být používána s ohledem na schopnosti jezdce a podle pravidel.
8. Dopravní značení: Respektování dopravního značení je nezbytné pro bezpečnost všech účastníků provozu.
9. Nejčastější příčiny nehod: Nepřiměřená rychlost, nesprávné předjíždění, nedání přednosti a nesprávný způsob jízdy.
10. Dopravní značky: Bezpečný odstup je nutný pro prevenci nehod. Ve sdílených zónách smí účastnící provozu jet rychlostí 20 km/h, tramvaj má vždy přednost.
Kyberkriminalita a jak se jí bránit?
Kyberkriminalita je na vzestupu, což potvrzuje i skutečnost, že osm oddělení denně řeší v okrese Ústí nad Orlicí minimálně jeden kyberútok! Níže jsou uvedeny nejčastější typy podvodů a jak se jim bránit:
1. Klasické podvody na internetu: Pachatelé inzerují zboží za neobvykle nízké ceny. „Nikdy neposílejte peníze předem a u dražšího zboží preferujte osobní převzetí.“
2. Reverzní inzertní podvody: Pachatelé směřují inzertní obchod přes falešné webové stránky. „Neposkytujte identifikační údaje k platební kartě a s kupujícím se domluvte na zaslání peněz předem na účet.“
3. Investiční podvody: Pachatelé nabízí investice, které mohou být podvodné. „Zjistěte si více informací a poraďte se s odborníky. Nesjednávejte nic telefonicky a neinstalujte doporučené aplikace do svých počítačů, tabletů a mobilních telefonů“.
4. Falešný bankéř: Pachatel se vydává za pracovníka banky a tvrdí, že váš účet byl napaden. „Neztrácejte klid a ověřte si informace u své banky.“
5. Falešné bankovnictví: Přihlášení do bankovnictví přes falešné stránky. „Důsledně kontrolujte adresu banky a neklikejte na odkazy poslané např. formou SMS.“
6. Americký voják: Chraňte si své city a nevystavujte je velmi nepříjemnému zklamání od osoby, kterou jsme nikdy neviděli. Ta vám přes virtuální komunikaci může naslibovat vše, po čem toužíte. Ovlivní vás natolik, že jí začnete posílat peníze, které vám nejen že nevrátí, ale vy nikdy neuvidíte toho svého vojáka, lékaře… zkrátka osobu vystupující pod atraktivním povoláním.
Kyberbezpečné léto? Tipy, jak na to....
Že by kybernetické hrozby měly prázdniny? Ani omylem. Právě v létě je podle průzkumu společnosti Baracuda 1 z 5 kybernetických útoků úspěšný, zatímco v lednu je to 1 útok z 80. Častěji s sebou nosíme pracovní notebook nebo telefon a stoupá i množství krádeží. Zabezpečte si svá zařízení a snížíte tak ztrátu svých cenných dat.
Tipy pro kyberbezpečné léto:
Automatické odpovědi na e-mail:
Nezmiňujte osobní a citlivé informace, jako jsou jména, e-maily, telefonní čísla nebo místo a délku pobytu na dovolené.
Bezpečné ukládání zařízení:
Notebook a další zařízení, která necháváte v kanceláři, vypněte a uschovejte.
Zálohování dat:
Před dovolenou si zálohujte všechna svá data.
Aktualizace zařízení:
Aktualizujte telefon a aplikace, aby se zabránilo phishingu.
Silná hesla a dvoufázové ověření: Nastavte si silné heslo, dvoufázové ověření a biometrické zabezpečení na svých zařízeních, aby se nikdo nedostal k vašim datům.
Lokalizace zařízení: Zapněte si na telefonu funkci „Najít moje zařízení”, která vám pomůže při jeho odcizení nebo na dálku vymazat obsah telefonu.
Bezpečné Wi-Fi připojení: Nepřihlašujte se na nezabezpečené veřejné Wi-Fi sítě. Raději využijte takzvané VPN sítě a aplikace, které používají end-to-end šifrování, nebo mobilní data. Připojení k veřejné Wi-Fi, například v hotelu nebo na letišti, může být nebezpečné. Útočník může „odposlouchávat” váš datový tok nebo napodobovat známé Wi-Fi sítě, aby odcizil vaše hesla k účtům.
Opatrnost při skenování QR kódů: Zkontrolujte, že URL adresa začíná protokolem „https” a je bez pravopisných chyb. Původní QR kód může být přelepený „škodlivým“.
Vyvarujte se veřejným nabíječkám: Jejich kabely mohou přenášet i vaše data. Využijte raději svou powerbanku nebo zásuvku a vlastní nabíječku.
Hotelové sejfy: Využívejte hotelové sejfy pro ukládání cenností.
Rada na závěr: Fotkami z dovolené se pochlubte až po návratu, abyste předešli vykradení vašeho bytu nebo domu.
Těmito jednoduchými kroky můžete výrazně snížit riziko kybernetických útoků a užít si bezpečnou a klidnou dovolenou. Přejeme vám kyberbezpečné léto!
Jsou deepfakes nebezpečné, nebo jde pouze o nevinnou zábavu?
V dnešní době máme k dispozici mnoho nástrojů, které nám usnadňují každodenní život. Pokud se však ocitnou v nesprávných rukou, mohou způsobit nemalé problémy. Mezi takové nástroje patří například technologie schopné vytvářet manipulativní obsah známý jako deepfakes.
Co jsou deepfakes? Jde o videa, fotky nebo zvuky vytvořené pomocí umělé inteligence, které vypadají velmi věrohodně, ale jsou falešné. Můžou například ukázat někoho, jak říká nebo dělá něco, co nikdy neřekl ani neudělal. Můžete se podívat na videa, která je dokazují. youtube
https://www.weforum.org/agenda/2021/10/how-blockchain-can-help-combat-threat-of-deepfakes/
Jak deepfakes vznikají? Vytvořit deepfake video už dnes není složité. Na internetu existuje mnoho aplikací, které to umožňují. Stačí mít několik videí osoby, kterou chcete napodobit. Sofistikovanější software dokáže napodobit modely lidského chování a vytvořit velmi přesvědčivé deepfake video.
Jak rozpoznat deepfake? I když jsou deepfakes často velmi přesvědčivé, lze je stále odhalit. Zaměřte se na detaily:
– Osoba na videu nemrká?
– Chybí mimika ve tváři?
– Hýbou se vousy spolu s obličejem?
– Má osoba na videu správný počet prstů?
– Zní hlas přirozeně?
Pokud vás něco z toho zaujme, zbystřete.
Proč jsou deepfakes nebezpečné? Deepfakes představují riziko, protože lidé mají tendenci věřit tomu, co vidí na videu. Můžou být zneužity například během voleb, kde by mohly poškodit kandidáta těsně před hlasováním. Prokázání, že je video falešné, může trvat dlouho a náprava nemusí dosáhnout stejného publika jako původní fake.
https://www.theverge.com/2019/5/10/18540953/salvador-dali-lives-deepfake-museum
Pozitivní využití deepfakes Ne všechna deepfake videa mají škodlivé úmysly. Mohou být využity ve vzdělávání nebo umění. Příkladem je projekt „Dalí Lives“, kde v muzeu na Floridě pomocí deepfake technologie „oživili“ malíře Salvadora Dalího, který komunikuje s návštěvníky.
Co s tím? Abychom se bránili proti deepfakes, vyvíjí se nástroje na jejich odhalování. Na jejich ověřování se hodí třeba nástroj InVID. Aplikaci pro rozpoznávání upravených videí vyvinul i Microsoft.
Závěr Deepfake technologie má velký potenciál, ale zároveň představuje značná rizika. Je důležité zůstat obezřetní a ověřovat informace, které vidíme, aby se zabránilo šíření falešných zpráv a manipulativního obsahu.
Zdroje: O2 Chytrá škola, O2 Cyber news
Můžeme na internetu poznat „zfalšovanou" fotografii?
Používání upravených fotek nebo fotek zasazených do jiného kontextu je běžná praxe při šíření nepravdivých zpráv. Existuje několik způsobů, jak lze fotky upravit, a my vám teď představíme některé z nich.
Manipulace ořezem
Fotky mohou vypadat na první pohled v pořádku, ale samotným ořezem se může radikálně změnit jejich vyznění. Fotografie by měly odpovídat skutečnému dění na místě, ale ořezem lze vytvořit zcela jiný příběh.
https://manipulatori.cz/hoax-u-detskeho-hriste-nasli-krysu-vazila-pres-deset-kilo/
Manipulace s úhlem vyfocení
Zavádějící fotky mohou vzniknout už jen způsobem, jakým jsou pořízené. Šikovný manipulátor může pohrát s perspektivou a vytvořit dojem, že lidé, zvířata nebo věci jsou větší nebo menší, než ve skutečnosti jsou.
Úprava fotek, fotomontáž
Fotky upravené ve Photoshopu mohou vypadat reálně, ale často jsou použité k pobavení (TMBK), k vyvolání strachu. nebo poškodit značku. Například fotografie spoutaného lva, která měla dokazovat týrání zvířat při natáčení, byla ve skutečnosti upravená. Šlo o vyšetření lva na tzv. CATscanu.
https://www.snopes.com/fact-check/leo-the-lion-mgm-logo/
Zdroj: Facebook
Vytržení z kontextu
Neoříznutá a neupravená fotka může být také manipulativní, pokud je vytržená z kontextu. Stačí vymyslet nepravdivý příběh k už existující fotografii, a vytvoří se tak věrohodný hoax.
Umělá inteligence a fotografie
Velkou výzvou jsou aktuálně fotky generované umělou inteligencí, které jsou tvořené čím dál tím dostupnějšími aplikacemi= deepfakes.
Je důležité ověřovat pravost fotek, než jim uvěříte nebo je budete sdílet. Na internetu najdete mnoho nástrojů a zdrojů, které vám s tím pomohou.
zdroj: O2 Chytrá škola
